Život na hranách: Severní srázy Salatína, Roháče

Víťa Strouhal, majitel, šéf, obchodník, skialpinista, lezec Climbing Technology zavolal nebo zavelel a jelo se v oteplení, mlze a vichřici na Salatín v Západních Tatrách. Tým doplňoval jeden horský vůdce, obchodník, zákazník a bavič Ivan Doskočil a závodník Mišo.

 

„Dobre, že fúka, aspoň nepojdú lanovky a zjazdovka bude prázdná.“

 

Přijeli jsme pod sjezdovku ve Spálené dolině už v sedm ráno, šest stupňů nad nulou a vítr cloumal autem. Jedině nálada šla pod nulu. „Co asi budeme dělat?“ – Napadalo v duchu každého z nás. Tedy asi krom Ivana, který hned pustil další bonmot: „Dobre, že fúka, aspoň nepojdú lanovky a zjazdovka bude prázdná.“ … Tak jsme vyrazili. V kosodřevině cloumá vítr i s námi. Mizím se schovat do nějakého úzkého žlabu mezi skalami, zatímco kluci míří na Brestovou, prý do prašanu.

 

„Estěže fúká, bude dobrý snieh!“

 

Nacházím skvělý strmý a úzký žlábek, tudy jsem ještě nejel, sníh celkem dobrý a nahoře i trochu prašanu. Kluky za chvíli vyžene vítr a brzy šlapeme žlabem vzhůru společně. Kromě Miša, který šel raději obíhat sjezdovku. Mířím rovně vzhůru mezi skály nad žlabem a už mi v hlavě běží obrázky, jak tuto novou linku pojedu na lyžích. Ještě zvládnout strmý traverz nad skalami do vedlejšího žlabu, zakresleného ve skialp průvodci www.miropeto.sk jako B2 a jím vzhůru. Nárazový vichr chvílemi rozpoutá bouři, že si leháme na sníh a pár sekund přes zvířený sníh není nic vidět. Ivan pouští další hlášku: „Estěže fúká, bude dobrý snieh!“ … A tím rozpouští jakékoliv depresivní myšlenky, které by nás mohly napadnout.

Nazouváme lyže a těšíme se na pěkný sjezd. Sníh je ubitý, sem tam prašan a celkem fakt dobrý,  – ještěže „fúká“… Jedeme. –„Život na hranách,“ volá do větru a mlhy Ivan. Strmý žlab variant, B2“ má sklon do 42° a má příjemnou šířku. Kluci tudy jedou až dolů. Já uprostřed odbočuji doprava exponovaným traverzem na žebro, odkud jedu přímo mezi skály na strmou stěnku, která jako trychtýř padá do úzkého žlabu. Sklon místy kolem 45° a expozice E2. Sníh i moje lyže Movement Nexus drží dobře, a tak si s chutí vychutnávám každý přeskakovaný oblouk. Obtížnost „červený středně těžký“ sjezd. S4 E2.

 

„Preplněný centrál je horší jako lavina.“

 

Na pláně mezi kosodřevinu dojedu až za kluky, nasazujeme pásy a míříme centrálním žlabem znovu nahoru. Uprostřed už šlape anebo sjíždí asi dvacet skialpinistů. Ivan to zas komentuje: „Preplněný centrál je horší jako lavina.“ – Smích nás povzbuzuje na další strmý výšlap. Uprostřed opět uhýbám z „normálky“ tentokrát doleva do krásných panenských žlabů z východního vrcholu Salatína. Široký žlab vede až na vrchol, kde je krátce 45°, níž jen do 43°. Znovu přímo dolů, uprostřed doprava přes hřebínek do dalšího užšího žlábku nad skalami a jím přímo dolů. Příjemná jízda v obtížnosti „modrý těžký“. S3 E1+.

Kluci už mezi tím sjeli dolů Centrálem, který je označen jako „modrý lehký“ a sedí někde dole v baru. Já si vychutnávám znovu panenský sníh zcela vpravo pod západními srázy Zadného Salatína až po rozježděnou a rozměklou sjezdovku. Nakonec parádní den, kdo by to řekl. Nahoře jsme dobře vymrzli a litoval jsem, že jsem si nevzal péřovku a dole teplo na tričko a slunce. Zase jsme si túru skvěle užili. Jak říkám, neexistuje špatný skialp. Ani špatné lezení! I tak přeji ty nejkrásnější túry, jak na lyžích, tak na skalách. Protože, ačkoli už skály oschly, pořádná skialpové sezóna teprve začíná! A těšíme se na řádné sjezdy!

 

Rosťa Tomanec
facebook.com/rostislav.tomanec

Zaregistrujte se získávejte další tipy a zajímavosti z vertikálního světa  [mc4wp_form id=“1225″]