Cestování v téhle době bere na sebe velká rizika. Mohou ti zrušit let. Můžeš mít pozitivní test na covida a skončíš v karanténě v cizí zemi. Budou právě přikázána nová opatření, která se člověka bezprostředně dotknou. A navíc je celá situace nafouklá médii, která dost klamou. Ten risk mi však stojí za to!

Svoji práci vykonávat nemohu a dlouhodobě bez režimu a práce je mi už tak trochu ouzko. Nejlepší lék je pohyb, poznávat nová místa, cestovat, slunit se a snažit se myslet na lepší časy. Možná někdo tento přístup odsuzuje, ale věřte, že na lezeckých zájezdech jsme převážně v přírodě. Do kontaktu přicházíme s cizími lidmi jen v obchodě, kde si nasazuji respirátor, a několikrát je povinnost si udělat test. Takže v tom nevidím problém a naopak dobrodružství.

Tenerife na mě zapůsobilo jako krásné místo s nádechem exotiky. Říká se o něm, že je to ostrov věčného jara. Vše je rozkvetlé, zelené, občas zaprší a sluníčko příjemně hřeje. Ostrov se od moře postupně zvedá až k nejvyššímu vrcholu Španělska – Pico del Teide (3 715 m). Zajímavým místem není pouze vrchol, ale i planina pod vrcholem, kam se dá dojet autem. Připomínala mi měsíční krajinu – sucho, skály, mrtvo a nic moc víc. Tvoří to zajímavý kontrast oproti barevnému pobřeží. Nevím, jak je to tu s klimatem během roku, ale nyní v únoru bylo příjemně. Na plážích (na jihu ostrova) bylo teplo a koupání v moři bylo na denním pořádku. Když se popojelo do lezeckých oblastí o trochu výše, tak tam se držely mraky a tím pádem se dalo úplně na pohodu lézt v jižních sektorech. Když se sluníčko propálilo, tak jsme se schovali do stínu a lezli v tričku 🙂 Každopádně „jaro, léto, podzim, zima, v péřovce je vždycky prima“ a i zde jsem neporušila své pravidlo – péřovka nikdy nesmí chybět v lezeckém batohu! 🙂

Je málo míst, kam se dá v této době vyrazit lézt. Podmínky pro vstup do Španělska byly negativní PCR test a online formulář. Kontinentální Španělsko už máme dost procestované a tak nás napadlo vyrazit za lezením na Kanárské ostrovy. Moji rodiče s bráchou tam byli před 10-ti lety a moc si to chválili. Tentokrát tam vyrazili ve stejném složení a ještě přibalili na cestu mě. Užili jsme si tam 8 dní a pro příště vím, že by to chtělo na delší dobu.

Ubytování a půjčení auta

Ubytko jsme si našli přes booking.com v malé vesničce La Caleta u Sant Miguel de Tajo na jižní straně ostrova. Většina lezeckých oblastní se nachází právě tam a tak doporučuji si najít ubytování na jihu. Dalo by se tu fungovat i bez problému na divoko bez ubytka. Ale během zimy jsou ubytování levná, takže se dá najít hezký apartmán za slušnou cenu a mít tak komfort. Půjčení auta bylo pro nás nepostradatelné. Půjčili jsme si malého Seátka Ibizu od společnosti canarias.com.  Půjčení i s pojištěním nás vyšlo kolem 100 euro na 8 dní.

Lezení

Lezecké sektory jsou rozesety kolem celého ostrova. My jsme navštívili ty nejznámější – oblasti Arico, El Rio a jednu na náhorní plošině pod tyčícím se vrcholem El Teide – Las cañada del Capricho. Skalní materiál tvoří tuf (hornina ze sopečného popelu). Obecně mi tu lezení přišlo dost specifické a potřebovala bych delší dobu na to se zde rozlézt. Ale líbilo se mi! Jednalo se o technicko-silové cesty většinou po povinných chytech a občas i 7a dokázalo dost potrápit. Námi navštívené oblasti nabízejí nejvíce cest kolem šestek (6a – 6c), sedmiček je tu také dost a osmičky se tu také najdou. Brácha lezoucí 8c tady zas takový výběr cest neměl. A když už nějaká byla, tak se moc neleze a byla špinavá. Já lezla do 8a a zalezla jsem si parádně a naši lezou cesty kolem 6b a výběr cest si nemohli vynachválit.

Arico

Jedná se kaňon, kde se po obou stranách nachází oranžové skály s jasně omaglajzovanými liniemi cest. Oblast se rozděluje na sektor Arico Abajo a Arico Arriba. Težké cesty (7a až 8c) jsou v sektoru Abajo. Cesty na první pohled vypadají úžasně. Jenže všude tam hnízdí holubi a dost cest je kvůli trusu špinavých. Zaskočilo mě, že dost chytů je uměle vytvořených a také jsem tam viděla přidělaných několik umělých chytů. Dokonce se mi stalo, že jsem lezla cestu ,,Sensación de pepino II“ 7b+, dolezla jsem do půlky a dostala jsem se do slepé uličky. Nikde žádný chyt. Nechápala jsem to a spadla jsem. Následně jsem si všimla omaglajzovaného šroubu od bývalého přidělaného chytu, za který se teď toto místo leze. Náladu jsem si spravila vedle v cestě ,,Jala por el resuello“ 8a. Krátká a dost úderná cesta. Doporučuji! Naši lezli v sektoru Arico Arriba a ti si lezení chválili. Je tam velký výběr cest od čtyřek do 7a.

El Rio

Oblasti Arico a El Rio se nacházejí 10 minut jízdy autem od sebe. Oproti Aricu jsme z této oblasti byli nadšení! Jedná se také o kaňon se zajímavými skalními útvary. První den jsme lezli hned ze začátku oblasti v sektoru ,,El río presa“. Na rozlezení jsme si dali krásné 6b+ ,,El subpringado“. A následně jsme dali,,Doble turno“ 7a+ – úžasná a poctivá cesta. A pikantní také byla cesta ,,Pies Negros“ 7c. Tyto tři cesty doporučuji!  Další den jsme se přesunuli do sektoru Galería, který se nachází dál v kaňonu. Parádní sektor plný těžkých cest od 7a do 8c, který je i velice oblíbený u místních borců. Doporučuji cesty ,,Fluido rosa“ 7a, ,,El diedro Guanche“ 7b+ a ,,Metalmanía“ 8b+. Odpoledne do tohoto sektoru začne svítit sluníčko, ale schovat před ním se dá hned naproti v sektoru Fondo, kde jsou cesty v obtížnosti od 6a do 7a a je odpoledne ve stínu.

Las cañada del Capricho

Oblast se nachází ve středu ostrova ve výšce kolem 2000 m n.m. a tvoří ji skalní město, ze kterého jde krásně vidět na vrchol Pico del Teide. Vychytali jsme teplý a bezvětrný den, takže jsme lezli ve stínu, kde bylo tak akorát. Ale takových dní prý během zimy není mnoho. Rozlezli jsme se a následně se přesunuli do sektoru ,,Sexta dimension“, který tvořila police, nad kterou vedl několikametrový strop. Dali jsme si tam cestu ,,Subway“ 7c+/8a. Vytrvalostí lezení po dobrých chytech ve stropě s pojišťovacím nátahem na závěr. Západ sluníčka jsme si užili v sektoru ,,Psiquiatrico“, kde si to užije každý, kdo má rád kolmičky a leze cesty kolem 6b. Já si tam vylezla cestu ,,Transilvania“ 7a a moc se mi líbila.

Tipy na výlet

Sanatorium Abanes – město duchů. V 50 letech mělo toto místo sloužit jako sanatorium pro malomocné. Avšak léky s protilátkami se objevily dříve, než se sanatorium stihlo otevřít.  Zbyly tu po něm neobydlené a prázdné budovy tehdejší doby epidemie lepry a působí to tu jako město duchů.

Pico del Teide – jedná se o nejvyšší vrchol Španělska 3718 m n. m. a spící sopku. Kdo by měl zájem navštívit vrchol, tak si musí udělat dopředu rezervaci na internetu. K vrcholu se dá dostat buď poctivě pěšky, nebo vyjet lanovkou a posledních několik stovek metrů dojít pěšky na samotný vrchol. Byla jsem tu před pár lety a využili jsme lanovku pro transport nahoru, následně si vyšlápli na vrchol a sešli dolů pěšky. Jednalo se o půldenní krásný výlet po měsíční krajině.

Výšlap na kopec Roque del Conde z vesničky Vento na jihu ostrova. Moc hezký pěší výlet na cca 3 hod. na vrchol kopce, odkud jsou krásné výhledy jak na pobřeží, tak i do vnitrozemí. Po cestě se míjejí velké kaktusy a spousta zajímavých rostlin.

Edita Vopatová