3 otázky na tělo pro Markétu Hanákovou

Chlapů bylo dost. Nastal čas zase po delší době zase vyzpovídat dámu – Markétu Hanákovou. Tuhle horolezkyni z Hané (to zní divně, co?) není třeba představovat. Mediální prostor ji není cizí, takže nás třeba zajímalo, jestli už chytla manýry celebrit. A taky to, jaký je život pod dohledem velkého bratra. A nemyslíme Facebooku. Ale jinak jsme Markétu, jakožto dámu, docela šetřili.

 

Otázka první

Když ti na Muztagh Ata frnkla ta termoska, co se ti honilo hlavou? Vyšlo to rozhodnutí výstup ukončit od tebe? Nebo tě musel třeba Zdeněk usměrnit?

V prvním okamžiku jsem jen nevěřícně zírala, jak termoska nabírá rychlost a ujíždí někam do údolí. Vzápětí mi došlo, že je to v pr…. Přesto jsem se ještě vydala nahoru, ale už během pár desítek metrů mi došlo, že je to fakt blbost pokračovat dál. Zdeněk byl stejného názoru, že jediná cesta pro mě, je cesta zpět dolů. Teď zpětně mě to moc mrzí hned 2x. Jednou za sebe – cítila jsem se tehdy fakt dobře a věřím, že jsem na vrchol měla síly. A podruhé – a mnohem víc – mě to mrzí za Zdenka. Zdeněk mohl vrcholu dosáhnout taky a dokonce klidně i sám beze mě, ale otočil to a raději se mnou sestoupil. To od něj byla opravdu velká oběť.

 

Otázka druhá

Jak se cítíš, když jsi neustále pod dohledem velkého bratra? Narážím na tvé dálkové monitorování srdce. A jak to vůbec funguje? Kdyby bylo něco v nepořádku, tak tvému doktorovi přijde SMS, notifikace v aplikaci, nebo jak to funguje? A co on s tím udělá, když budeš zrovna uprostřed sedmitisícovky?

Když budu zrovna uprostřed sedmitisícovky nebo v neobydlené džungli stovky kilometrů daleko od civilizace, tak s tím neudělá nic ani velký bratr. Podmínkou totiž je telefonní připojení. Pokud ale mám možnost napojit se na telefon, tak mohu v případě, že se necítím dobře, sejmout pomocí speciálního přístroje data ze svého kardiostimulátoru a přes telefonní připojení je odeslat do nemocnice, kde se na údaje lékaři podívají a pokud se jim něco nezdá, tak mě kontaktují.

 

Otázka třetí

Byla jsi ve Snídani s Novou a Studiu 6. Reportáže o tvých cestách se objevily ve Víkendu a Gejzíru. Několikrát o tobě psali na iDnes. Dělá to s tebou něco?  Cítíš se jako hvězda? Nebo jsi furt ta skromná holka z Olomouce, co prostě chodí na hory?

No jasně, že jo. Očekávám, že když přijdu na stěnu nebo na skálu, tak mi všichni automaticky uvolní cestu, kterou chci lézt. 🙂 Ne vážně. To co dělám, dělám stejně jako tisíce dalších. Naopak tisíce jiných jsou mnohem lepšími horolezci, skialpinisty,… než já. A před jejich výkony je třeba smeknout. Já lezu jen šedý průměr. Rozdíl je jen v tom, že mám ten menší zdravotní handicap. Který mi to možná dělá trošku těžší. A hlavně, dělám to proto, že nás hory a skály baví.

 

Markétu si můžete důkladně prolustrovat na jejím webu nebo zajít na nějakou její přednášku.

 

 


Nechte nám tady email a dostávejte lezecké tipy do schránky

[mc4wp_form id=“1225″]

 

Díky cookies můžeme sledovat návštěvnost webu a připravovat obsah, který vás baví. Tady nebo třeba na sociálních sítích. Používáním webu souhlasíte se zpracováním cookies.