Držím se toho, že bychom měli žít naše sny. Přeci jen, cokoliv se stane naším cílem, pak věříme, že toho dosáhneme a děláme pro to vše. Alespoň tak to mám já. Takže když jsem před více jak rokem dostal nabídku od Honzy Trávy stát se členem expedice na Makalu, bylo to jako ze snu. Ta možnost přidat se ke klukům, ke kterým jsem vzhlížel a nedovolil si je ani oslovit.

Samozřejmě, že jsem tuto nabídku vzal všemi deseti. A tím začal vlastně více než rok dlouhý koloběh příprav, během kterých věřím v to, že přijde den, kdy se sen stane skutečností.

Věděl jsem, že to bude náročné, ale nečekal jsem, že až tak. Do celkové přípravy vkládám obrovské množství energie a času, které zasahuje do osobního i pracovního života. Stovky hodin strávených intenzivním tréninkem a pohybem v horách. Tím, že jsem vrcholově sportoval, je pro mě denní rutinou něco dělat. Lezení na umělé stěně, na skalách, v horách, ve kterých se snažím trávit co nejvíce času, taky běh a skialpinismus.

Nakonec dělám krok, ke kterému jsem se dlouho dobu odhodlával. Odcházím z práce, abych mohl maximum času věnovat přípravě. Najednou se ocitám v nejistotě, kterou jsem doposud neměl. Peníze mi přicházely každý měsíc na účet, ale teď spoléhám na své našetřené finance. Strach se mísí s odhodláním. Úspory jsem dal do předešlých dvou expedic. Věděl jsem, že v práci nejsem schopný tak velkou částku uspořit. A to málo, co mi zbylo, musí do expedice vystačit.

Čekání na „Ano“

Jedna část přípravy je fyzická. Ta druhá, a řekl bych ještě důležitější, je logistická. Psychika dostává zabrat každý den. Samotné naplánování expedice má pod palcem Honza. Já si musím dát dohromady vybavení a především peníze. Bez toho na expedici nelze odjet.

Během roku jsem se dostal k oblečení, lezeckému vybavení a botám. Jsem vděčný za to, že s vybavením mi pomáhá ZAJO, Climbing Technology a Asolo. Přeci jen jsem v tomto expedičním světě nováček a vím, že jsem dostal šanci, která nepřichází každý den. Po celou dobu ale řeším finance, půl roku z toho intenzivně. Množství hodin strávených za monitorem notebooku, s telefonem u ucha, s vidinou toho, že se najdou firmy zapálené pro tento projekt. Je to jako hledat jehlu v kupce sena. Hlava dostává neuvěřitelnou sadu. Tady je velice důležité se naučit přijmout slovíčko „ne“.

Každý nezájem o spolupráci ale nesmí odradit. Člověk musí věřit, že se finanční partneři najdou a celá expedice se úspěšně podaří. Dokolečka si opakuji, že to zvládnu, že ty potřebné peníze na expedici získám. A pak přichází vytoužené „ANO“. Schůzky, smlouvy a nakonec si plácneme. Bezesné noci opět na chvíli střídá klid. Jsem blíže svému velkému snu.

Velice rychle jsem ale zjistil, že tahle příprava je běh na dlouhou trať. Nejde se jen sbalit a jet. Člověk musí opravdu chtít vystoupat na osmitisícovou horu, každý den v tento sen věřit a pracovat na něm. Přistihnu se, jak si při tréninku i doma představuji, že už tam jsem, kráčím pod horu a vystoupám na její vrchol. Oči se rozzáří. V ten moment mě přejede mráz po celém těle. Na pochybnosti není prostor. Vždyť je to už za pár týdnů! Velkým štěstím je, že za mnou stojí přítelkyně i rodina. Jsou pro mě oporou. Těším se na ten okamžik, až se letadlo odlepí od země směr Nepál. Je to náročné, ale celé si to užívám. Přece jen žiji svůj sen.

Lukáš Jasenský

Lukáš se stal novým ambasadorem Climbing Technology, protože nás nadchlo jeho nadšení pro věc i pokora, s jakou nejen k horám přistupuje. V dalším článku ze seriálu Expedice Makalu vám představí průběh přípravy fyzické.