Co vydrží smyčky?

To číslo na štítku říká, že hrozně moc. Vlastně byste na ní mohli odtáhnout auto. Pořádné dvoutunové SUV. Kdo by to do těch pár švů, co drží smyčky pohromadě, řekl. Ale pozor! Existuje i zatížení, kdy smyčku dokážete přetrhnout pouze vlastní vahou.

 

Co je vůbec smyčka

Když parťákovi řeknete: „Podej mi tu smyčku,“ měl by vám vrazit do ruky textilní popruh, spojený švy do uzavřeného okruhu, který rukou nelze rozvázat.

Nosnost takových smyček je v dnešní době umělých materiálů obrovská. Na takový kus textilu až překvapivě.

Když se ale na počátku 70. let minulého století objevily první sešité smyčky, mnoha skeptikům se rozklepaly kolena, zda to těch pár stehů opravdu vydrží. Jestli se přece jenom radši nespolehnout na spojení obou konců protisměrným vůdcovským uzlem, co se do té doby běžně používal.

Naštěstí první výsledky zatěžovacích zkoušek rozprášily všechny obavy.

 

Lidská blbost nezná mezí

Takže, když se zjistilo, že jsou ty švy tak pevné, tak si to můžeme vyrobit sami doma. Máma má starej šicí stroj, režnou nit koupíme a ušetříme těžký hrachy.

Přesně takhle pár kreativců uvažovalo. A bohužel taky konalo.

Zdroj: Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu I. díl, 1998 Praha

Samozřejmě ve zkušebnách rychle prokázali, že žádná z podomácku vyrobených smyček ani přibližně nedosáhla minimální potřebné nosnosti. Je to logické. Vždyť k sešití takového popruhu se musí použít jen a pouze průmyslové šicí stroje. A také o dost silnější nitě s vysokým napětím při sešívání.

 

Co říká norma

Dneska se v obchodech můžete přehrabovat hromadou smyček různé šířky. Klasické polyamidové mají nejčastěji šířku 16 mm – což už vypadá festovně. Oproti nim pak stojí tenoučké Dyneemy, které (ne)mají šířku až 8 mm. To už je fakt provázek.

Nicméně, ať ta, nebo ona, všechny smyčky musí mít dle normy pevnost minimálně 22 kN. To jsou nějaké dvě tuny. Cca.

Zdroj: Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu III. díl, 2011 Praha

 

To ale neplatí vždy!

Výše uvedená pevnost je totiž myšlená pouze při statickém zatížení.

Jenže s tím, jak většina lezců používá ploché smyce jako tzv. odsedávací smyčky pro zajištění na stanovišti, můžou se za určitých okolností dostat až do život ohrožující situace. Ano, i přes tu deklarovanou vysokou pevnost.

Smyčky totiž, na rozdíl od lan, nejsou pružné.

Takže při dynamickém zatížení – třeba i jen malém pádu – dochází k velmi vysokému zatížení. A smyčka se může přetrhnout.

 

Příklad? Tady je

Lezec se zajistí na stanovišti smyčkou o délce 80 cm. Než si prvolezec připraví štand a jištění, rozhodne se náš lezec, že si vyzkouší první kroky nové délky – zajištěný na smyčce. Takže ji nadleze o 80 cm.

Tedy mu hrozí pád o délce 160 cm.

To pak odpovídá pádovému faktoru 2!

Což je při lezení nejhorší možný pádový faktor a brutální rána. Při které může dojít buď k výraznému poškození jistícího stanoviště a v krajním případě i k přetržení samotné smyčky. Do stejného rizika se můžete dostat třeba i tehdy, když uklouznete při slézání do slanění.


 

Sebevrazi na ferratách

Ferratovej set za patnáctset? Pche. Stačí smyčka za kilo a karabina, ne?

Ne! Protože na ferratách padáte třeba i čtyři, pět metrů. Do smyčky o délce 80 cm? Takže pádový faktor 5? Ale, ale… Že jsme před chvíli psali, že nejhorší možný pádový faktor je 2? Ano, při lezení. Ale na ferratách jdete ještě do většího rizika. Takže pravděpodobnost, že se vaše smyčka při pádu na ferratě nepřetrhne, je nulová.

Tenhle ušetřil i za sedák.

Proto mají všechny ferratové sety tlumiče pádu, které rázovou sílu utlumí na hodnoty únosné pro vás i váš materiál.

 

Přepálení smyčky

Víte, kdo je největším nepřítelem polyamidu a dalších umělých vláken, ze kterých se smyčky vyrábějí? Vysoká teplota!

Takže byste neměli lézt v období tropických veder? To ani tak ne. Ale smyčka se nikdy nesmí dostat do kontaktu s pohybujícím se lanem. Například tak, že si z ní uděláte horní jištění při lezení na rybu. Třením lana o smyčku vzniká teplo a hrozí její přepálení. A vězte, že takové nehody se už opravdu staly.

Zdroj: Schubert, P.: Bezpečnost a riziko na skále a ledu I. díl, 1998 Praha

 

Takže, abychom to nějak zakončili: Není nebezpečného materiálu, ale pouze nebezpečných uživatelů.

Lezte bezpečně a dobře se bavte!

 

Díky cookies můžeme sledovat návštěvnost webu a připravovat obsah, který vás baví. Tady nebo třeba na sociálních sítích. Používáním webu souhlasíte se zpracováním cookies.