Cepín mýtů zbavený

Posted on Lis 13, 2017

Cepín patří k horolezectví, jako srp a kladivo k Sovětskému svazu. Je to zkrátka symbol a nepostradatelný pomocník v zimním terénu. To znamená, že každý horal by měl vědět, jaký cepín potřebuje a jak s ním zacházet. Přesto nevědomost světem vládne a tak si bereme na triko, že tyhle záležitosti uvedeme na pravou míru.

 

(Ne)moderní nástroj

Michel Packard a Jacques Balmat při prvovýstupu na Mont Blanc v roce 1786 používali ještě dřevěnou tyč s hákem na konci. O necelých sto let později, v roce 1865, už Edward Whymper stoupal na Matterhorn s cepínem tvořeným kovovou hlavicí a jasanovým topůrkem. A o dalších sto let později, v roce 1969, když se Neil Armstrong procházel po Měsíci, používali horolezci stále tentýž stejný cepín jako Edward Whymper. Docela zaostalý sport to horolezectví, co?

Pokrok naštěstí nakonec dorazil i sem a o padesát let později se dnešní cepíny vyrábí z lehkých hliníkových slitin a kalené oceli.

 

Jeden (ne)univerální cepín na všechno

Ani náhodou. Turistický cepín je určený na ledovcové túry a pohyb po sněhem pokrytých svazích do cca 40°, kdežto lezecký na lezení v kolmém ledu. S turistickým led nevylezete a o lezecký se zase neopřete na svahu a pád s ním zastavíte stěží.

 

Turistický cepín

Slouží především jako opora při chůzi a stoupání svahem, musí obstát i jako pomocník při sekání stupů nebo plošiny pro stan, zastavení pádu na strmém svahu, jištění parťáka a jako sněhová kotva pro záchranu z trhliny nebo nouzové slanění. Požadavky na turistický cepín jsou tedy nemalé.

Oproti lezeckému cepínu má klasický tvar T a topůrko je výrazně delší. Setkáte se taky s mírně zahnutým topůrkem, které usnadňuje přelezení krátkých strmých úseků, např. v položeném ledu. Hlavici turistického cepínu tvoří zobák na straně jedné a lopatka na straně druhé.

 

Lezecké cepíny

Používají se výhradně v páru. Do každé ruky jeden, abyste je mohli střídavě zasekávat do ledu a stoupat vzhůru. Lezecké cepíny jsou oproti turistickým kratší a vždy mají zahnuté topůrko. Více či méně, někdy i zformované do specifických tvarů, v závislosti na disciplíně, pro kterou byly stvořeny.

Zahnutý tvar topůrka a těžší hlavice usnadňuje švih a zaskenutí zobáku do ledu. Většinou se setkáte s párem lezeckých cepínů, kdy jeden je vybaven lopatkou a druhý kladivem, ale zejména u hi-tech lezecké zbraně nemají ani jedno, jen zobák.

 

Na délce (ne)záleží

Délku si můžete zvolit především u turistických cepínů a správný výběr je důležitý pro komfort při chůzi. Pokud máte příliš krátký cepín, neopřete se o něj a s dlouhým si naopak budete překážet.

Jak určit správnou délku?

Uchopte cepín za hlavici, zpříma se postavte a ruku s cepínem nechte volně spuštěnou podél nohy. Správně zvolený cepín vám spodní částí topůrka bude sahat někam ke kotníku. Pokud máte v plánu se o cepín při chůzi více opírat, zvolte o 5 cm delší.

Pokud nakupujete online, použijte tohle pravidlo
  • výška < 172 cm: délka 45 – 55 cm
  • výška 172 – 180 cm: délka 55 – 65cm
  • výška > 180 cm: délka 65 – 70 cm

 

Cepín (ne)musí mít poutko

S poutkem je to hodně individuální. Někteří horolezci bez ruky v poutku neudělají ani krok, jiní ho zcela zavrhují. Každý, ať si zvolí podle svého gusta.

Jaké má poutko výhody a nevýhody?

Při výstupu cik-cak svahem si turistický cepín neustále přendáváte z jedné ruky do druhé a to může být s poutkem otravné. Na druhou stranu, pokud máte gramlavé ruce a cepín vám vypadne, jste nahraní. Kompromisem může být plochá 120 cm dlouhá smyčka, kterou si převážete cepín k sedáku. Nebo použijte speciální pružný popruh k tomu přímo určený.

Při lezení ledů je ztráta jednoho nebo obou cepínů ještě větší problém. Takže, buď používáte poutka nebo si opět připevníte cepíny k sedáku plochými smyčkami či pružnými popruhy.

 

Cepín se (ne)drží za topůrko

Cepín není motyka, i když se mu tak občas říká. Turistický cepín se drží za hlavici, kdy lopatka směřuje dopředu, zobák dozadu a topůrko volně visí podél nohy. Jedině tak se o cepín můžete pohodně opřít. A co je ještě důležitější, že jedině při tomto úchopu dokážete při pádu dostat cepín pod sebe a pád zabrzdit.

Výjimkou, kdy držíte turistický cepín za spodní část topůrka, je vysekávání stupů, hloubení díry pro sněhovou kotvu nebo výstup hodně strmým svahem, kdy si potřebujete zaseknout zobák do sněhu. U lezeckých cepínů je pak úchop za topůrko samozřejmostí.

 

Cepín se (ne)drží pořád ve stejné ruce

Jedna ruka je vždy dominantní a svádí to držet cepín právě v ní. Na rovném ledovci nebo výstupu po spádnici na zvolené ruce v podstatě nezáleží. Ovšem při traverzu svahu (kolmo ke spádnici) držte cepín vždy v horní ruce, směrem do svahu. Při pádu budete v téhle pozici schopni dostat cepín pod sebe a zalehnout mnohem rychleji, než kdybyste ho drželi v ruce spodní.

 

Zastavení pádu cepínem

Tohle je naprosto základní dovednost, bez které byste neměli vyrážet do zimního terénu a na ledovce. Naučte se zastavit pád v poloze na zádech, na břiše hlavou dolů a na zádech hlavou dolů. Trénujte to pokaždé, když se dostanete na sníh. Tohle musí být rutina.

A zapomeňte na to, že pád zastavíte jako ten krasavac ve Vertical Limit zběsilým zasekáváním cepínu nad hlavou. Cepín musíte dostat pod tělo a zalehnout ho vaší vahou. Jinak to nebude fungovat.

 

Cepín (ne)naostříte bruskou

Cepín se brousí zásadně ručně, jemným pilníkem. Moc na pilník netlačte a snažte se ubrat jen tolik materiálu, kolik je nezbytně nutné. Bruska je pro cepín konečná, protože vysokým zahřátím dochází ke změknutí materiálu.

 

Pozor na kolemjdoucí

Cepín, který zrovna nepoužíváte, patří na batoh. Ale pozor, jak ho tam dáváte. Všechny horobatohy disponují poutky určenými speciálně k uchycení cepínu. Do oka na spodku batohu patří hlavice a gumičkou v horní části zafixujete topůrko.

Jestliže potřebujete cepín jen dočasně odložit, zasuňte ho topůrkem mezi batoh a vaše záda. Hlavice se zasekne za ramenní popruhy a cepín nevypadne. Jen se s touhle „výztuhou zad“ obtížně zavazují tkaničky.

 

Lezte bezpečně a dobře se bavte!

Honza Navrátil

 

 

Pošlete to dál