6 kroků ke správné osmičce

Jeden blbej uzel. A co na něm můžete nasekat chyb. Stačí se na skalách nebo překližce kouknout kolem sebe a opravdu vzorně navázaných osmiček uvidíte pomálu. Přitom to vlastně není jen „jeden blbej uzel“. Je to ten nejdůležitější. Ten, na kterým visí váš život.

Takže, jak na to, aby bylo všechno v cajku…

 

1) Správně si odměřit lano

Brnkačka, ne! Fakt? Tak to je divný, že je pak pod skálou slyšet hlášky typu:

„Mně to na ten pojistný uzlík nevyjde. Tak já ho tam dělat nebudu, to je v pohodě ne?“ nebo

„Hmmm, máš to nějaký dlouhý. Tak tam přidej ještě jeden pojišťák.“ A pak to vypadá takhle:

Takže, aby vám to vyšlo správně, vezměte konec lana do ruky, natáhněte paži a u protějšího ramene navažte jednoduchou osmičku.

Samozřejmě, každej máme tu pracku jinak dlouhou, že jo? Taky průměr lana hraje roli. Jinak to bude vypadat na staré jedenáctimilimetrové chlupatici a jinak na 8,5 milimetru širokým „provázku“.

Takže až tu osmičku dokončíte, uvidíte, jestli vám to vyšlo hezky pěkně na deseticentimetrový bezpečnostní přesah nebo to zase máte dlouhý. Nebo krátký. Pokud je tomu tak, začněte podle toho vázat osmičku buďto blíž a nebo dál od ramene. Už na furt. Dokud se vám nevytahaj na 8céčku ruce nebo nevyměníte lano.


Poznámka metodika: „K tomu bezpečnostnímu přesahu lana… Ať už vážete jakýkoliv uzel, vždycky by vám měl pro sichr přebývat přesah o délce desetinásobku průměru lana. Takže na desetimilimetrovým laně bude přesah deset centimetrů.“


 

 

2) Do správné dírky

Tohle bývá hlavně chybou z nepozornosti. To když protáhnete lano pouze jedním okem úvazku. Správně (a bezpečně) musí lano procházet okem na nohavičkách i okem na bederáku. Bacha na to. Ať se nezakecáte…

 

 

3) Šmarja, to je oko jak na vola

Takový si nechte na kovbojský lasování. Na lezení si osmičku už při opisování vždycky stahujte co nejblíž k sedáku. Aby pak výsledné oko nevypadalo jako na téhle fotce. Jestli byste do toho nechytili vola, tak nějaký skalní výčnělek nebo chyt na stěně určitě. A to by byla tlama.

SPRÁVNĚ má výsledné oko být jen o málo větší, než hlavní navazovací oko na sedacím úvazku:

 

 

4) Hlavně nekřížit

Při opisování osmičky dávejte bacha i na to, aby se vám jednotlivé prameny lana nekřížily. Mělo by to vypadat jako autodráha (samozřejmě ta laciná bez křížění): autíčka jedou pěkně vedle sebe.

PROČ?

Když se vám prameny budou křížit, tak až si do lana sednete (nebo do něj spadnete), budete potom mít co dělat, abyste osmičku vůbec rozvázali. Pěkně urovnaná osma vám ušetří spoustu nervů. A možná i vylomených zubů.

Takže takhle ano:

A takhle rozhodně ne!!!

 

 

5) Pořádně utáhnout

Podobně jako s tím křížením pramenů. Když necháte osmičku nedotaženou, po odsednutí se vám dotáhne sama. Bohužel to ale nebudete tak, jak byste si představovali. Spíše zase zapojíte ty zuby.

Takže, paradoxně, když při navazování osmičku řádně dotáhnete, po zatížení půjde zase lépe rozvázat.

A JAK DOTAHOVAT?

Z osmičky vycházejí čtyři prameny lana. Takže každý pramen proti každému. Celkem čtyři kroky.

A takle potom vypadá správně navázaná osmička:

 

 

6) Pojistný uzlík: ano či ne?

Pokud vážete za osmičkou pojistný uzlík, musí doléhat přesně na osmu (jako na obrázku níže). Jinak se od vázání pojistného uzlíku spíše upouští. Jednak je to víc psychická pojistka než materiální a druhak ho mraky lidí vázalo tak blbě, že byl zdrojem spousty nehod. Třeba si do mezery mezi osmičkou a pojistným uzlíkem cvakli kyblík.

 

 

Tak lezte bezpečně a dobře se bavte!

 

Honza Navrátil (foto a text)


 

Zaregistrujte se získávejte další tipy a zajímavosti z vertikálního světa  [mc4wp_form id=“1225″]