3 otázky na tělo pro Skočáka

Komu my budeme ty naše 3 super otázky dávat? Portfolio našich atletů už jsme skoro vyčerpali… I když! Kuba Skočák Skočdopole ještě neměl tu čest. Takže pojďme do něj! Kuba je další z mladých nadějí z Lipníka nad Bečvou, výbornej bouldrista a výbornej kluk, který umí nejen skěvelé lézt, ale taky o tom hezky psát – viz jeho článek na emontaně.

 

foto: Lukáš Bíba

 

Otázka první

Ty seš především bouldrista. Takže nám prosím tě řekni, co tě baví na oblízání dvoumetrových šutrů v lese? Vždyť se ani nahoře nemůžeš rozhlídnout po kraji, zapsat do vrcholové knížky, udělat si selfiečko.

Ano, především jsem bouldrista. Většinou lezu vyšší linie než dvoumetrové, které mě něčím nadchnou. Posledně to byl bouldr Splash of red za 7C+ který měří něco kolem 10 m. Je to asi pozůstatek z mé lanové éry. 🙂 Hlavně mě baví ta ohromná paleta různých pohybů, které se při boulderingu dají dělat (paty, špičky, skoky, průtlaky atd. atd). To, že když přijdu do oblasti, tak mě les pohltí a já si připadám jako v jiném světě.

Hele, divil by jsi se, ale takový pohled na les z vršku bouldru má stejnou auru, jako rozhlédnout se po kraji z věže. Taky si to musíš zasloužit. 😉 Jo a selfiečka? No ty nefotím takže v klidu 😀 

 

Splash of red 7C+, foto: Jakub Jedlička

 

Otázka druhá

No a hnedka na to navážeme. Stal jsi se členem Sokolíků (týmu mladých alpinistů ČHS) a hned první vaše akce byla v Sasku. Cesty Bernda Arnolda, jištění smyčkama a kruhy proklatě daleko od sebe. Měl jsi nahnáno? Vycukal ses? Je z tebe pískař? 🙂

Ze začátku jsem to bral s rozumem a lezl jsem na druhém, takže strach nebyl žádný. Jen jsem si tak pádloval, ale postupem času jsem si už chtěl něco vytáhnout. A tam už musíš lézt s rozvahou. Po první cestě na prvním jsem už chtěl tahat všechno! Byl jsem tím očarovaný a stal jsem se dokonce “nesmrtelným”, což mě pak doběhlo. 😀 (viz článek na emontaně). 

Po příhodách, které jsou popsány ve zmíněném článku, jsem se další lezecký den v cestě Dominante za IXa s cca 6 metrovým odlezem k poslednímu kruhu sesypal. Zrovna tohle místo byl rajbas u hrany. Byl to šílený zážitek, který mě ale posunul psychicky na písku a rozšířil mi pohybovou paletu při boulderingu. A jestli je ze mě pískař? Ne není! To bude ještě dlouhý proces, na to ti nestačí mít vylezenou desítku od Bernda Arnolda. To potřebuje léta praxe, ale doufám, že se jednou pískařem stanu.

 

Sokolíci Sasko 2018, foto: Standa Mitáč

 

Otázka třetí

Škola, nebo lezení? Začínáš mít celkem úspěchy, je o tobě slyšet, byl jsi lézt v Jihoafrické republice… nezapomínáš na vzdělání?

Tak asi 50 na 50. Kdybych neměl dobré známky, nemohl bych cestovat a lézt všude možně. Třeba jako ve zmíněném JARu, kde to mimochodem byl úplný ráj na zemi. Nebo bych se nikdy nestal Sokolíkem a nezjistil bych, že lezení na písku je něco pro mě. Jde to všechno ruku v ruce. Lezení mě naplňuje a dělá ze mě člověka, kterým jsem a škola mi pomáhá s rozvojem sebe sama. Bez vzdělání bych nemohl formovat své myšlenky větami na papír, i když v tomto případě jen elektronický.

 

Maniac 7B, foto: Zdeněk Blažek

 


Nechte nám tady email a dostávejte lezecké tipy do schránky

[mc4wp_form id=“1225″]

 

Díky cookies můžeme sledovat návštěvnost webu a připravovat obsah, který vás baví. Tady nebo třeba na sociálních sítích. Používáním webu souhlasíte se zpracováním cookies.